Situace okolo "pipi"

February 12, 2016

A už je to tady. Velká paráda, která nás bude doprovázet následujících několik měsíců: nočník! Zlom v životě dítěte, a pravděpodobně i zlom v životě rodičů. Skoro bych to i přirovnala k začátkům s příkrmy. Tehdy jsem ovšem na změny v plínkách připravená nebyla. Nyní už je to lepší. Tak trochu tuším, co nás čeká. Hurá! Mateřství má opravdu své „světlé“ stránky.

 

Tak, jdeme na to. V první řadě je potřeba dítě nestresovat a postavit se k tomu jakože: „je přece jasný, že to občas ujede,“ nebo: „jsem úplně v klidu,“ nebo: „hele, v pohodě, to se vypere,“ případně ještě lépe a sebemrskačsky: „ty jsi ale šikovná holčička!“ Pozitivní atmosféru bychom měli. A teď, jak to udělat? Celkem se mi osvědčilo nabídnout dítěti nočník hned po ránu. Úspěch se dostavil takřka okamžitě. Nebudu to rozmazávat… Také navrhuji si do lednice připravit láhev dobrého vína.

 

Nicméně, od jisté doby máme rutinu: nočník vždy po spinkání, po papání, než někam jdeme a po příchodu. Docela to funguje. Problémem jsou většinou jen punčošky, které mají stejnou vlastnost, jako vlhčené kapesníky – když je potřebujete, nejdou vyndat, případně sundat. Zlomyslnost výrobců potřeb pro batolata nezná hranic! Určitě se někde za rohem popadají za břicho – nejspíš společně s prohnanými producenty dětských automatů v supermarketu.

 

Pro pomoc jsem se vypravila i do školky. Chtěla jsem vědět, jak „situaci s nočníkem“ společně „zmanagujeme“. Odpověď moji rodičovskou hrdost poněkud usměrnila. Prej: „piano, piano“ (= v podstatě s citem a pomalu). Problém je totiž v tom, že si naše dítě ještě neumí říct. Zatím si nevybudovala žádný jasný signál nebo výraz, kterým by oznámila, že potřebuje. Jinými slovy – v českém jazyce to není zrovna snadné - natož, když to musí umět oznámit italským učitelkám! Tak jsme se domluvily, že tyto činnosti budu spojovat s italštinou. Pokud si na to zvykne, bude si moci stejným způsobem říkat i ve školce.

 

Od té doby absolvuji každé ráno krátké konverzační cvičení. Ptám se: „Vorresti fare la cacca?“, nebo: „Vorresti fare la pipi?“ S překladem prvního problém není, v češtině zní podobně. Ale vysvětlujte batoleti, že „pipi“ už není jen ptáček, ale taky „čurat“?! „Pipi?“ ptá se udiveně a kouká po koupelně. Ne, žádné „pipi“ tam není. „No, jako pipi, že budeš čurat,“ vysvětluji trpělivě. Matka se musela zbláznit.

 

Nejsem si úplně jistá, jakou strategii zvolit. Nicméně – jako již mnohokrát – děti si věci dost často vyřeší samy. Věřím, že to tak bude i v tomhle případě.

 

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now