Pravidla italského dopravního prostoru

March 4, 2016

„Tohle platí ve všech zemích Evropské unie stejně,“ vysvětloval onehdy policista mému muži ve Vídni, když jsme dostali mastnou pokutu za „přílišné přiblížení se vozu před námi“ na nepřehledné křižovatce. „OK, ale já jedu z Itálie,“ snažil se policisty obměkčit manžel. Policisté se usmáli a zopakovali první větu. Inu, bylo by to pěkné, kdyby předpisy platily všude stejně. Kulturní odlišnosti se vkrádají ale také sem a nemilosrdně si „ochočují“ i striktní pravidla silničního provozu.

 

U nás na Vysočině, odkud pocházím, bude pravděpodobně největší podíl svátečních řidičů na světě. Nedělní „pán řidič“ v klobouku a staré stopětce je stále častým reprezentantem zdejších klikatých silnic.  V Holandsku tento model převzali, jenom pánovi sundali klobouk, vyměnili auto, a přidělali karavan. Způsob pomalého únavného řízení na dlouhých rovných silnicích je stejný.  V Německu zase dbají na přesnost a spolehlivost. Na dálnici sice frčí stoosmdesátkou, ale mají na to bezpečná auta, a v obci dodržují padesátku. V Itálii – to je kapitola sama pro sebe. Myslím, že o zdejším způsobu řízení už byly napsány stohy studií, knih, blogů a článků – a pořád to nebude stačit, abychom zdejší „řidičskou telepatii“ pochopili.

 

Za svůj dosavadní pobyt jsem vypozorovala několik drobných úprav všeobecně uznávaných pravidel silničního provozu, na které je dobré se při cestě do Itálie připravit. Tady jsou:

 

  1. O pruzích, dvojitých čárách, semaforech a vedlejších silnicích se vyjednává. Vždy záleží na aktuálním výkladu daného řidiče, velikosti automobilu a úhlu paprsků slunce dopadajících na nejvzdálenější osvětlený bod planety Mars.
     

  2. Pokud máte pocit, že silnice je dvouproudová, jste na omylu. Pokud máte pocit, že silnice je jednoproudová, jste rovněž na omylu. Pokud máte pocit, že silnice je tříproudová, vůbec nic jste nepochopili.
     

  3. Semafory a dopravní značky jsou pouhým doporučením. Je na vás, jak si dané znamení vysvětlíte. Pokud máte pocit, že je vaše vysvětlení lepší, než doporučení autorit, jste v právu. Což mi připomíná debatu s jedním kamarádem z Neapole: „Je pravda, že u vás jezdíte na červenou?“ zeptal se můj muž. „Ne, to není pravda. To bylo dřív,“ vysvětlil kamarád. „Aha, takže teď už se na červenou nejezdí?“ chtěl se ujistit. „Ne, nejezdí. Všechny semafory už jsou pryč, takže žádný problém,“ zněla vážně míněná odpověď. Zkrátka, někde už to pochopili.
     

  4. Samostatnou kapitolou jsou blikačky. Na jejich existenci a relevantnost naprosto zapomeňte. Blikání neznamená vůbec nic. Je používáno zcela náhodně a nahodile, a není výjimkou, že některá auta blikají vpravo několik dní, než si řidič všimne, že o tu divnou páčku v divoké gestikulaci omylem zavadil. Čest všem výjimkám.
     

  5. Na kruháči, hlavní silnici a vůbec všude tam, kde byste očekávali přednost, má přednost ten, který se tam dostane rychleji.
     

  6. Očekávejte předjíždění kdekoli. Pokud máte pocit, že někde jedou tři auta v nepřehledné zatáčce vedle sebe, není to fata morgána. Jedním z nich bývá pravidelně třístopé vozidlo s korbou, druhým kabriolet s milánskou značkou a třetím vyděšený turista v zaprášeném Opelu.
     

  7. Když je někde jednosměrka, platí vše, co bylo uvedeno v bodech 1, 3 a 5. Pokud značka vznikla jako dočasný důsledek nějakých výkopových prací, pak je její platnost téměř nulová. Zvyk je zvyk.
     

  8. Naučte se telepatii. Ačkoli to vypadá, že je na italských silnicích šílený chaos, je zde nehodovost poměrně nízká. Všichni vědí, co mají dělat. Všichni se chovají intuitivně. A všichni jsou připraveni, že jim tam „někdo vjede“. Připravte si klakson – je to součást hry.
     

  9. Parkuje se všude. Pokud vám nějaký italský kamarád doporučí „fantastické parkování bez placení“, buďte připraveni na úzkou strmou cestičku, kde mezi olivovníky pravděpodobně proděravíte pneumatiku, ale budete to mít zdarma.
     

  10. Což mi připomíná – to, co nevypadá, jako hlavní silnice, je pravděpodobně hlavní silnice.
     

  11. Parkování je vážná věc.  Nikdy, ale opravdu NIKDY neparkujte na parkovacím místě, které vám nepatří. Pokud si nejste jisti, navštivte webové stránky daného města, konzultujte policistu, velvyslanectví nebo Amnesty International, ale proboha NIKDY nezkoušejte parkovat na místě, o němž nic nevíte. Pokud vás zajímá, co se stane, když to zkusíte… pravděpodobně máte rádi adrenalinové sporty. V tom případě doporučuji navštívit jižní regiony Itálie.
     

  12. Pokud se dostanete do sporu – buďte pokorní, usmívejte se, mluvte nahlas, divoce gestikulujte (ruce ve tvaru špetky obrácené vzhůru + horně krčte ramena) a snažte se z dotčeného udělat nejlepšího kamaráda. Hranice je tenká, využijte jí!
     

Jinak je cestování tady prima:-) Tak šťastnou cestu!

 

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now