Happy Ferragosto!

August 24, 2016

 „Lorenzo, tohle není úplně dobrej nápad,“ říkám na návštěvě dvanáctiletému synovi našich sousedů, který vzal babysitting mojí dcery velmi vážně – a zodpovědně se s ní během večeře podělil o svoje nejoblíbenější hračky: lovecký nůž, luk a šíp. Lorenzo se usměje, zmizí ve svém pokoji, aby za chvilku místo nože přinesl druhý šíp. Myslí to dobře. Je to hodný chlapec. Takhle budou mít šípy dva. Jeden on – a druhý – moje dvouleté dítě, které jej trvale zaměňuje za magickou hůlku – a kdykoli se pokusím přiblížit k odběru zbraně, pokusí se mě proměnit v žábu. Kdo má v tomhle vychovávat?

 

„Cvokhaus,“ komentuje můj muž, zatímco po odzbrojení konejším truchlící batole. „Mama, šíp, šíp, šíp,“ opakuje naše princezna skrz slzy. Tak, úvod do sečných a střelných zbraní bychom měli. Co dál? Soused-tatínek se snaží uklidnit situaci tím, že bouchne šampaňské, vystřelený korek jen těsně mine toulavou kočku pod balkónem. Spokojeně na nás mrkne. Je to lovec.

 

…aneb vítejte ve ferragostovém týdnu – období, kdy poznáte své sousedy.

 

Pozvánka na tuhle bizarní večeři vzešla z výše uvedené oslavy s názvem „Ferragosto“, což je největší zdejší prázdninový svátek, který připadá na 15. srpna. Jeho pointa je jasná: co nejvíce se najíst a napít – ideálně v co největším počtu lidí a za co největšího veselí.

 

Že se blíží Ferragosto poznáte jednoduše. Většinou se pár týdnů předtím začnou vynořovat nejrůznější sousedi s nahodilými pozvánkami na aperitiva a večeře. Okolo 15. srpna v podstatě nejste schopní jíst doma. Ne, že by nám to chybělo. Několikrát jsme dokonce přispěli i my – třeba spontánní objednávkou pizzy. Pak se mi jednou (podle videa z internetu) omylem povedly pečené brambory, čímž jsem si nechtěně vysloužila titul „vyhlášené kuchařky“ – a na ferragostové večeři na mě padla příprava dezertu pro čtyřicet lidí.

 

Neklamným znakem Forragosta jsou také přijíždějící davy příbuzných našich italských sousedů. Letos reprezentováni neuvěřitelně rozhádaným manželským párem – synem a snachou našeho pana domácího – který se přistěhoval o patro výš. Je to hezké jet na dovolenou – a pak po sobě tři dny házet nádobím. Dostali jsme radu: nezasahovat. Jedná se o běžnou manželskou krizi v Itálii. OK, takže až budete mít někdy pocit, že chcete volat policii, záchranku, hasiče, krotitelé duchů a divoké zvěře napočítejte do tří… dnů. Je to úplně normální.

 

Samotná večeře je skvělým divadlem. Zatímco jedni (turisté, kteří obývají letní apartmány) považují setkání za milé zpestření dovolené. Druzí (místní) tu spolu koexistují několik let. Během večera se pod proudem jídla a alkoholu tato zvláštnost samozřejmě maže – takže to vypadá, že se několik let znají všichni.

 

A ještě něco je pro Ferragosta typické. V naší oblasti se každý rok v přibližně stejnou dobu koná Notte Bianca (bílá noc). Jedná se snad o nejromantičtější večer v celé Itálii, kdy se na skalnatém výběžku okolo starobylého kostela v Portovenere rozsvítí tisíce svíček. Jelikož sem za tímto zážitkem cestují davy lidí, je vhodné se na tlačenici připravit. Ze své zkušenosti bych doporučovala: 1) přijet do Portovenere odpoledním člunem; 2) zamluvit si stůl v restauraci; 3) po večeři se vydat nikoli hlavní ulicí u moře, ale ulicí, která vede skrz vesnici; 4) uprostřed této ulice jít po schodech nahoru k citadele – odtud budete mít krásný výhled bez davů. Takhle jsme to udělali my – a nemohli jsme si uvedenou strategii vynachválit. Pokud ovšem nemilujete situace „tělo na tělo“.

 

 

Tak (opožděně) krásného Ferragosta i vám!

 

 

 

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now