Život po dětech: Najdi 33 rozdílů

September 29, 2016

 

Naše dcerka v poslední době špatně spí. Nevím, jestli je to nastřádanými vjemy z nového školkového kolektivu, změnou ročního období nebo jen špatnou polohou náhodně vybraného plyšového zvířete ve vedlejším pokoji – každopádně každý rodič tohle období asi dobře zná: Když spí špatně dítě, spíte špatně i vy. A tak moje první věta ráno po probuzení je, že se cítím, jako by mě přejelo dvacet traktorů/autobusů/vlaků (záleží na náročnosti prožité noci). První věta dcerky po ránu většinou je: „Máma pryč,“ což nepronáší ve stesku, že s ní nejsem v postýlce. To pronáší proto, že mě po společně strávené noci (kdy jí nosím pití, dávám na nočník, měním prostěradla, apod.) prostě posílá pryč. „Mámo, už tě nepotřebuju,“ nebo možná „Mámo, už tě mám za celou noc plné zuby.“  

 

Abyste rozuměli – tohle nemá být antireklama na rodičovství – tohle je realita. A dost často říkám, že bych byla bývala hrozně vděčná, kdyby mi někdo před mateřstvím „nalil čistého vína“, a pěkně do detailu mě informoval, jak je to náročný a současně i krásný zároveň. Aspoň bych do toho šla bez nablýskaně-časopisových představ o tom, že děti jsou voňavé, čisté, pořád se smějí a vždycky se chovají ukázkově – a to samé platí vlastně i o rodičích.

 

Ještě před pár lety jsem byla ve svém okruhu přátel skoro jediná, kdo měl děti. Každý se mě neustále ptal, jaké to je. Tehdy jsem ještě nedokázala úplně přesně odpovědět. Špatně se vám popisuje něco, když „jste uvnitř“, všechno okolo vás se děje, jako na kolotoči – a vy sami máte problémy s orientací. Když už si na ten kolotoč trochu zvyknete – s odstupem – jde to snadněji.

 

Aby to ale bylo lépe pochopitelné, rozhodla jsem se dnes sdílet svůj popis obráceně – jaké to je, když NEJSTE rodič?

 

  1. Spíte. A pokud nespíte, můžete si za to sami, může za to vaše tělo, nebo vaše rozhodnutí.

  2. Vstáváte. Normálně. Nikdo vás netahá za vlasy, nekřičí, nedožaduje se vašeho plného fungování od první vteřiny nového dne (což bývá někdy skutečně těsně po půlnoci). A když nevstáváte, tak nevstanete. Můžete se třeba celý nedělní ráno dívat v posteli na film – a nikdo vám to nemůže zakázat.

  3. Máte na sebe čas. Potřebujete si oholit nohy? Tak si je oholíte! Potřebujete ke kadeřníkovi? Tak si k němu dojdete! Zvláštní, že něco tak normálního začne být najednou předmětem komplikovaného time managementu.

  4. Odejdete z domu. Normálně. Nemusíte nikoho přemlouvat, lákat na hračky, honit po bytě, násilně vynášet, vracet se postupně pro několik plyšových zvířat, jejichž přítomnost v autě si nakonec váš protějšek rozmyslí, takže musíte uprostřed ranního provozu zastavit a schovat je v kufru.

  5. Nikdo vám nesmrká do vlasů. Většinou.

  6. Nemáte detailní přehled o vyměšování někoho jiného. Většinou.

  7. Sršíte fórky. Chodíte s přáteli do restaurace a do baru. Zapojujete se do konverzací, občas hýříte vtipem. Nemáte problém složit smysluplnou větu.

  8. Nekladete si podmínky. Neřešíte, jestli má restaurace schody, kouří se tam, je tam dětský koutek, záchod s přebalovákem, dostupnost MHD nebo nouzový východ. Prostě si vyberete restauraci a jdete. Kdykoli.

  9. Nejste nesnesitelní. Nemluvíte pořád o dětech, dětských knížkách, seriálech a novinkách pro děti. Většinou se nelitujete. Váš mozek vám nabízí paletu témat k přemýšlení.

  10. Přemýšlíte. Máte čas přemýšlet. Můžete si třeba přečíst knihu, článek v novinách, a pak o něm dlouze diskutovat s partnerem, aniž by vám někdo šedesátkrát za minutu skočil do řeči.

  11. Jíte klidně. Nebo klidně jíte. To je jedno. Každopádně jíte. Většinou u toho nesbíráte se země příbory, zbytky jídla, nenadáváte, kde jsou zase ty pitomý vlhčený kapesníčky a nepřivazujete opakovaně vašemu protějšku bryndák. Samozřejmě, čest výjimkám.

  12. Sprchujete se. A nikdo při tom za závěsem neskanduje vaše jméno.

  13. Jste „strašně chytří“. Máte milion názorů na děti a jejich výchovu, o které se neváháte podělit. Občas i velkoryse sdílíte článek o výchově na Facebooku – většinou přesně ten, jehož základní teze po druhém roce života s dítětem stejně velkoryse spláchnete do záchodu.

  14. V MHD nikoho neotravujete. Cesta MHD ve vás nevyvolává úzkost a vlastně koncept MHD vůbec nevnímáte, jako problém.

  15. Neznáte ani jednu dětskou říkanku. A vůbec vás to netrápí.

  16. Nevíte, kdo je to Pappa Pig. A vůbec vás to netrápí.

  17. Nevíte, jak funguje odsávačka na mateřské mléko. A vůbec vás to netrápí.

  18. Pokud se vaše auto promění ve smetiště, můžete si za to sami. A rozhodně vám to trvá déle, než třicet vteřin.

  19. Neřešíte, jestli jsou v místnosti ostré rohy, neuzavřené zásuvky a pojídatelné dekorace. Po příchodu do hotelového pokoje nevytahujete telefon do zásuvky.

  20. Chodíte nakupovat. Pro sebe. Nikdy se vám nestane, že byste měli minutu na nákup trička v „há-emku“ a místo toho odešli s dětskými džínkami, co mají roztomilá srdíčka na kolínkách.

  21. Chodíte do supermarketu. Nakoupíte. A odejdete.

 

Pokračovat bych mohla klidně dál, ale říkám si, že by bylo fér uvést taky něco povzbudivého. Takže naopak – co nám (podle mě) rodičovství přináší? Tento seznam bude sice kratší, ale o to hodnotnější.

 

  1. Štěstí. Nikdy v životě nebudete šťastnější, než když se na vás vaše dítě poprvé usměje, dá vám první pusu, nebo odrecituje první básničku.

  2. Hračky. Možná jste si mysleli, že se vás to už netýká, ale s dětmi znovu objevíte spoustu hraček, se kterými jste si hráli jako malí – draka, plastelínu, vláčky, puzzle, skládačky, razítka – a nikdo na vás nebude volat psychiatra, když si s nimi zase začnete hrát.

  3. Vzpomínky. Vrátí se vám vzpomínky na vaše vlastní dětství. A ty nejlepší momenty můžete společně s vaším dítětem znovu oživit.

  4. Výtvarné aktivity. Můžete znovu začít malovat s vodovkami, skládat origami, lepit letadýlka – a vůbec trávit čas, jako by vám bylo zase osm – a nikdo nemůže říct, že se flákáte.

  5. Zodpovědnost. Všechno do této chvíle, byla jen hra. Zodpovědnost za jinou bytost, která je na vás navíc životně závislá, dostává váš život na úplně jinou úroveň. Dospíváte.

  6. Neřešíte kraviny. Tedy, kromě toho, kde vygoogluju nové díly Peppy Piga.

  7. Výlety. Cestování s dětmi přináší nový rozměr. Vy jste jejich průvodci a ukazujete jim svět. Díky tomu i vy svět „vidíte poprvé“. Úplně jinýma očima. A z nudného výletu na hrad může být zcela nové dobrodružství.

  8. Houpačky a skluzavky. Na dětském hřišti se můžete sklouznout na skluzavce, zhoupnout na houpačce – a nikdo se vás nebude ptát „na čem frčíte“, nebo vás podezírat z nějaké deviace.

  9. Zrcadlo. Dítě je vaším zrcadlem. Dává vám neuvěřitelnou lekci o vás samotných. Každý den.

  10. Seberozvoj. Ačkoli je to k nevíře, mateřství nám dává novou možnost podívat se na svoje dětství, svůj život a svoje kariérní volby úplně jinýma očima. Přehodnotit dosavadní vývoj. Změnit se. Naučit se nové věci. Hluboký zážitek rodičovství může být cestou k seberozvoji.

  11. Láska. Láska k vlastnímu dítěti je nejunikátnější zážitek na světě. Skrz lásku ke svému dítěti začnete vnímat úplně jinak i své vlastní rodiče.

  12. Máma a táta. Nikdo jiný, než vaše dítě, vám tak nikdy neřekne.

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now