Výchova kavárenských povalečů v Čechách

April 19, 2017

 

Myslím, že úplně každý si teď připadá, jako zaříkávač počasí. S kýmkoliv se bavím, všichni mají upřené pohledy k nebi a doufají, že z toho deštivého šeda nakonec vyleze jarní sluníčko. Pro nás je současný způsob jara docela zkouškou. Takhle totiž vypadala v Itálii zima – ty horší dny. A tak musím každý den čelit otázce své tříleté dcery: „Mami, kdy pojedeme domů?“ Dítě si najednou začíná uvědomovat, že tenhle pobyt v hotelu je – na to, jaké máme počasí – nějaký podezřele dlouhý.

 

Samozřejmě trpělivě vysvětlujeme, malujeme obrázky a hledáme aktivity, které by malého cestovatele trochu uklidnily. Jenže buďte kreativní s limitovanými možnostmi venku, nekompatibilním těhotenským břichem a probíhajícími velikonočními prázdninami (které v naší školce trvají dva týdny!). My dospělí jsme na tom o trochu lépe. Muž chodí spokojeně do práce. Za oknem ho „neruší“ modrá obloha a palmy. A já se s nadšením přidávám mezi pražské kavárenské povaleče. Protože pěkné designové kavárny je něco, co mě osobně v naší části Itálie opravdu chybělo.

 

A o tom bych dnes ráda napsala. Na Apeninském poloostrově sice umí každý udělat skvělé kafe a naservírovat k tomu fantastický croissant, kvalitu posezení však nikdo neřeší. U nás to byla klasika – proutěné židle a usmolené kulaté stolky – snad úplně všude. Žádné hipster-kavárny, kreativní prostory, alternativní využití nejrůznějších objektů. Jsi přece v Itálii! Jsme boží! Lepší cappuccino ti nikde neudělají! Mají pravdu – a tak trochu to odráží celou filosofii italského státu. Na druhou stranu v Praze, v našem hlavním suchozemském velkoměstě, se kavárníci musí snažit víc. Nikdo tady slzu nad tím, kde se zrovna nachází, neuroní. V záplavě podniků je třeba zaujmout, přinést něco nového, možná i trochu šokovat. A to se mi na tom líbí – nové nápady, koncepty, inspirace. Při zadumaném pohledu na oprýskanou zeď, kterou v kombinaci s designovými žárovičkami, případně lustrem z blešáku, kavárník prodává za velkou parádu, jim nakonec odpustíte i to nenadýchané cappuccino. Zatímco v Itálii vypnete, tady vás (nebo alespoň mě) nutí neustále přemýšlet.

 

P.S. Jediné, co bych „pražské kavárně“ vytkla, je nepřítomnost dětí. Moc se s nimi nepočítá. A samotné mi přijde, že se maminky sdružují spíš ve „specializovaných podnicích“ (však jsem už na ně dostala spoustu doporučení – a těším se, až je začneme objevovat), než v těch pro „normální lidi“. Ale to je na jinou úvahu. S dítětem si připadám „normální“ – a nemám problém s malou nakráčet do jakéhokoliv über-hipster-podniku, kde se nekouří (a mají „růžový bumbání s kočinkou“ nebo něco, co za to lze vydávat). Doufám, že v tom nejsem sama :-) Víte, co dělá z dětí nespolečenské? Nedostatek společnosti.

 

A kde se nám líbilo? Zatím jsme propátrali jen okolí našeho bydliště – ale i tak si myslím, že jde o poměrně hezkou sbírku :-) Takže – kam na kávičku s přáteli nebo s rodinou? Očima „nově příchozího“ :-)

 

1. Vnitroblok – zaprášený industriální prostor proměněný v parádní kavárnu, divadlo, galerii, obchod, místo pro setkávání všech kreativních duší z okolí… zkrátka cokoli, co si budete přát. Přesně takový neotřelý pohled mi nad kávou chyběl. Navíc nabízejí celou řadu kulturních a uměleckých akcí – sledování jejich Facebooku rozhodně stojí za to. Malý tip: talířek, kostka ledu, kapesníčky – zábava pro tříleté dítě na hodinu ;-) …samozřejmě kdekoli, objeveno právě zde :-)

 

2. The Farm – hledala jsem pohodovou restauraci, kam zajít s přáteli na oběd po sobotní procházce Stromovkou. A tahle „městská farma“ na mě volala každé ráno při cestě do školky už pěkně dlouho. Nemohla jsem tohle volání nevyslyšet. Jak to asi vypadá uvnitř té zvláštní kavárny/bistra/restaurace, co ji při pohledu zvenku nemůžete „nikam jednoduše zařadit“? Vnitřní dojem mi trochu zakalil dav příznivců, kteří měli v sobotu stejný nápad, jako já. Na druhou stranu ale musím pochválit skvělé jídlo a přítomnost dětského koutku.

 

3. Café Letka – objev včerejšího pátrání po útočišti před deštěm. Hned vedle Technického muzea na vás číhá tenhle poklad. Stará kavárna, z jejichž stěn někdo jen jemně setřel prach, aby ji uvedl opět k životu. Mají tady výborné kakao a skvělé koláče. Velký palec nahoru dávám umístění hned vedle Pidikina – program pohádek pro malé děti už nám visí na nástěnce.

 

4. Phill’s Twenty7 a Phill’s Corner – velká oblíbenost první jmenované restaurace a kavárny prý dala vzniknout druhé. Velmi příjemné, moderní místo, kam si můžete během dne zajít na kávičku a pečivo a v poledne na oběd. Vaří chutně – vyzkoušela jsem třeba fazolovou polévku s koriandrem nebo řepovou pomazánku – dobrými nápady tady rozhodně nešetří. Za nevýhodu považuji právě tu „nenaladěnost“ směrem k dětem. Nadchněte malého dobrodruha koriandrovou zmrzlinou :D To asi neprojde. Na popovídání s přáteli však skvělá místa.

 

 

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now