Rozhovor: Jak nosit správně naše děti?

May 22, 2017

Velice dobře si vzpomínám, jak jsem si objednala svůj první nosící šátek na miminko. Navštívila jsem tehdy jakýsi alternativně vyhlížející e-shop a na Facebook si ostentativně vyvěsila hlášku, že teď už mi ke štěstí chybí snad jen ten recept na otrubový muffiny. To bylo před třemi lety. Přiznám se, šátek jsem tehdy pořizovala ze zoufalství, protože mi kamarádka poradila, že je to skvělý pomocník, když má dítě větry. K mému překvapení nám šátek tehdy hodně pomohl. Záchvaty pláče mojí dcerky tehdy skutečně polevily. Ale to jsem ještě netušila, jak velkou službu nám objevená nosící strategie udělá později. Díky šátku (Šanami, Babylonia Tricot Slen) a později nosítkám (Manduca, Tula Toddler) jsme byli schopni zdolat kdejaké italské křivolaké uličky, dobýt nejrůznější velehory a přežít ve zdraví růst zoubků, teploty, afty a jiné potíže, při kterých ty naše miminka ze všech medicín na světě nejvíce potřebují nás, maminky. Zkrátka o dobře – musela jsem „sklopit ocas“ a svůj počáteční rezervovaný přístup velmi přehodnotit. Nošení dětí rozhodně není pro „alternativní“ rodiče – a osobně mě tohle škatulkování dost vytáčí, protože se díky němu připravujeme o cenné informace. Nošení je pro všechny, kterým to funguje a dává smysl.

 

Pokud tedy chcete svoje děti nosit, ať už vás k tomu vedou křivolaké cesty s dětmi, nebo jen potřeba mít volné ruce v MHD, pak pro vás mám malé překvapení. Jelikož se teď zrovna učím vázat do šátku naše malé miminko – a jako každý se toho zejména ze začátku trochu bojím – oslovila jsem pro radu osobu velmi povolanou, Lucii Harnošovou, která stojí za stránkami o Kontaktním rodičovství (na Facebooku najdete její nepřehlédnutelnou skupinu) a e-shopem Brána k dětem, kde můžete všechny tyhle nosící věcičky zakoupit. Tady jsou její odpovědi na otázky, které jsem potřebovala vědět.

 

Jaké jsou výhody nošení dětí v šátku?

Těsný kontakt s rodičem dětem prospívá nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Potvrzují to i moderní výzkumy, které prokázaly, že kojenci jsou pro nošení dokonale anatomicky uzpůsobení. Například u přírodních národů se téměř nevyskytuje luxace kyčelních kloubů, protože nošení zajišťuje ideální podmínky pro vývoj nožiček. Dítě také při putování s rodičem vidí mnohem více z okolního světa, než pokud mu výhled zakrývá korba kočárku, a jeho mozek tak získává důležité podněty pro svůj rozvoj. Pohyb a tepelný komfort, který mu jeho dospělý nosič zajišťuje, zároveň podporují zažívání dítěte.

Nošení rovněž přirozeně posiluje sebevědomí miminka. Bývá klidnější a méně plačtivé, protože ví, že osoba, které důvěřuje, je nablízku a může reagovat na každou jeho potřebu. V šátku vnímá tlukot srdce, hlas matky i pohupování při chůzi, na které si zvyklo již před porodem.

Nošení má svá pozitiva i pro rodiče – zejména tatínkové se díky němu mohou emocionálně naladit na své dítě a získat potřebnou sebedůvěru. Maminkám se při tak blízkém kontaktu zase vyplavuje více oxytocinu, hormonu lásky, který prohlubuje jejich vztah s miminkem.

 

Má šátkování nějaké nevýhody?

Někteří rodiče se obávají, že nezvládnou úvazy nebo dodržet zásady zdravého nošení. Většinou ale brzy zjistí, že to není tak složité, jak se na první pohled může zdát. Chce to jen trochu cviku.

Zejména v létě je třeba při nošení v šátku počítat s tím, že vám může být opravdu horko, protože rodič a dítě si vzájemně „topí“. Velmi pomáhá oblečení z funkčních materiálů a je důležité si také uvědomit, že do šátku dítě není nutné oblékat tolik jako do kočárku.

V případě šátkování maminkám také může chybět možnost naložit pod kočárek větší nákup nebo výbavu pro více dětí na celodenní výlet. Často to řeší taškou na kolečkách. Občas může být oříšek najít místo pro přebalování nebo jen pro položení dítěte, ale většina nosících maminek se s tím brzy naučí vypořádat.

Nošení také vyžaduje určitou kondici. Pokud si uvážete třeba už trochu těžší dítě, aniž byste měli trochu „natrénováno“, asi to budete po nějaké době cítit. Při pravidelném nošení, zejména pokud začnete brzy po narození, ale vaše svaly dostatečně zesílí a vám ani nepřijde, že byste nesli něco těžkého.

Dříve nosící rodiče často řešili také předsudky okolí, ale dnes už jsou šátky a nosítka natolik rozšířené, že některé babičky dokonce litují, že neměly podobnou možnost a musely děti obtížně nosit na rukou nebo odkládat.

 

Jak nosit novorozence? Kdy a jak začít?

Pro novorozence vybíráme ze dvou nejčastějších poloh – vertikální a horizontální. Nosítko na novorozence není vhodné, protože oproti šátku nemůžeme dobře zafixovat polohu a je tak větší zátěž na krk a páteř dítěte. Nosítko doporučuji až od věku, kdy dítě samo drží hlavičku.

Vertikální poloha je intuitivní a miminka jsou v ní od začátku většinou spokojená. Poloha s možností cítit vůni hlavičky dítěte dokáže nastartovat různé biologické procesy odpovědné za posílení vzájemné vazby mezi rodičem a dítětem, podporuje tvorbu oxytocinu. Kontakt dítěte s hrudí matky přirozeným způsobem pozitivně působí na tvorbu mléka.

Nejoblíbenějším vertikálním úvazem je tzv. kříž s kapsou uvnitř. Je to „kompaktní“, pohodlná a praktická poloha pro zvládání běžných denních úkolů. I větší děti dobře přilnou k tělu nosiče, jímž jsou chráněna rovnoměrně z obou stran. S rodičem dochází ke vzájemné termoregulaci, kterou dítě do 1 roku věku nemá plně vyvinutou. Není třeba obávat se přehřátí, protože odhalenou hlavičkou a nohama tělo dítěte odvádí teplo a má zajištěn neomezený přísun vzduchu. Dítě vnímá vjemy z okolí v přiměřené míře. Když je potřeba, stulí se k rodiči, kde není vydáno „napospas“ podnětům z okolního prostředí.

Dalším oblíbeným úvazem je kolébka. Jedná se o klasickou a pro miminka z dělohy dobře známou polohu, tzv. klubíčko. Dítě se v ní do šátku vkládá, nijak se nenarovnává, což je z psychomotorického hlediska prospěšné. V této poloze nejsou předčasně a nadměrně stimulovány svalové skupiny, které by podmínily pozdější nerovnováhu v psychomotorickém vývoji.

Vázání do kolébky vytváří prostředí, které velmi připomíná prostředí dělohy tím, jak je miminko umístěno a obklopeno šátkem. Miminko tedy může v kolébce prožívat důvěrně známý pocit bezpečí a hranic. Miminko je „zabaleno“ v šátku, může být tedy minimálně oblečeno. Protože má stejnoměrně rozložený tepelný komfort na všech částech těla, není třeba řešit zateplení hlavy a nožiček.

            

Jak je to u starších dětí, které už lezou? Existuje nějaká „geneze“ nošení?

Nošení větších dětí je velmi praktické a má stále mnoho výhod. Někomu vyhovuje více šátek a někdo již zvolí nosítko. Výběr je nejlepší udělat poté, co si obě možnosti vyzkoušíte. Kdo teprve se staršími dětmi začíná s nošením, doporučuji rovnou ergonomické nosítko. Od šesti měsíců je možné také nosit děti na zádech. S nosítky je snadná manipulace a právě i na záda je mnohem snadnější, než uvázat šátek. Pro starší děti, dvou až tří leté, je to praktické řešení na cestách po městě i na túrách v přírodě. Dítě může pohodlně spát nebo si odpočinout, uklidníte ho při nemocech či záchvatech vzteku, přesunete se rychle z bodu A do bodu B. I starší děti milují kontakt s rodičem, který je může uklidnit, dodat jim pocit bezpečí a důvěry a nasytit jejich „nádrž lásky“. Zvláště pro děti, kteří již mají malinkaté sourozence, může být občasné nošení kontaktním tipem, který může být prevencí sourozenecké žárlivosti a rivality. Nosit tedy můžete od novorozenců až po starší děti a je jen na vás, jaké typy nosítek či šátků a jaké frekvence nošení si zvolíte. Vy a vaše dítě poznáte nejlépe, co je pro vás nejvhodnější.

 

Děkuji za rozhovor!

 

Mimochodem, pokud by Vás zajímaly výše zmiňované úvazy, přikládám videa, kde je to všechno velmi pěkně vysvětleno.

 

 

 

Tak nošení zdar!

 

 

Please reload

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now